COVID-19

Rozsáhlou pandemii nemoci covid-19, která se od konce roku 2019 za pouhé čtyři měsíce rozšířila z čínského Wu-chanu do celého světa, způsobil nový koronavirus SARS-CoV-2 označovaný zpočátku jako 2019-nCoV. Opět ukázal, jak velké nebezpečí pro současnou společnost, kde se hodně cestuje a lidé žijí v přeplněných městech, může představovat nová snadno přenositelná respirační nemoc.
Na konci června testy potvrdily nákazu u více než deseti milionů lidí. Českou republiku zasáhla pandemie v březnu. Pandemie však nekončí, na konci června byly opakovaně zaznamenány rekordní denní přírůstky nových případů.
Jak plyne z jeho označení, má SARS-CoV-2 blízko ke koronaviru způsobujícímu těžký akutní respirační syndrom SARS. Také patří do rodu Betacoronavirus a podrodu Sarbecoronavirus. Ukázala to genetická analýza provedená v lednu v 2020 v Číně. Viriony SARS-CoV-2 napadají stejně jako koronaviry SARS-CoV a HCoV-NL63 buňky, které mají receptory reagující na enzym angiotenzin konvertázu 2 (ACE2). Jakmile se virus napojí na receptor, naruší obal napadené buňky, pronikne do ní a začne se buňce replikovat. Genetická informace viru je uložena v ribonukleové kyselině RNA a ta se může kopírovat jen v napadené buňce.
Protein ACE2 řídí v těle krevní tlak, neboť ovlivňuje stažení cév. Buňky s těmito receptory se vyskytují nejen v plicích, ale také v nose, v krku a ledvinách nebo v tlustém střevě, což je důvod, proč jsou projevy covidu-19 u různých lidí odlišné podle toho, v které části těla byly buňky napadené.

EUROPEMEDICAL